Ve dnech 13. - 15. 9. 2019 proběhl tradiční zájezd obce Baška za krásami naší vlasti. Tentokrát byly naším cílem střední Čechy. Do posledního místečka zaplněný 60ti místný autobus vyrazil v pátek v brzkých ranních hodinách na třídenní trasu. Zvu vás nyní, abyste se vydali alespoň prostřednictvím tohoto článku na výlet s námi.

 

Naše páteční trasa, na kterou jsme vyjeli v pátek brzy ráno autobusem od obecního úřadu v Bašce, byla následující:

1) Neratov - Kostel Nanebevzetí Panny Marie - tento unikát se skleněnou střechou zapsaný od roku 1989 do seznamu kulturních památek je od 17. století známým poutním místem a byl naší první zastávkou.

2) Zámek Loučeň a labyrintárium - navštívili jsme barokní zámek, který se nachází v městysu Loučeň v okrese Nymburk. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky a byl vybudován na místě bývalé středověké tvrze z roku 1223. Od roku 2007 je po rozsáhlé rekonstrukci opět zpřístupněn veřejnosti. Labyrintárium na Loučni, to je jedenáct labyrintů a bludišť v šestnáctihektarovém zámeckém parku se spoustou exotických stromů. Každý z labyrintů je přitom zcela jiný a každý byl vytvořen ze zcela jiného materiálu. Ani tyto labyrinty jsme si samozřejmě nenechali ujít.

3) Barrandovské filmové ateliéry – V závěru dne nás čekala exkurze do Barrandovských ateliérů. Celý komplex staveb na kopci nad Vltavou slaví 86 let od chvíle, kdy se v nich poprvé začalo natáčet. Areál, který by mohl být s trochou nadsázky označen za pražský Hollywood, zažil nablýskané prvorepublikové časy i éru německé propagandy. Prohlídka začala procházkou okolo filmových ateliérů s výkladem o jejich historii a projektech, které zde aktuálně vznikají, a nahlédnutím do jednoho z nich. Pokračovali jsme pak ve výstavních prostorách Filmpointu úvodem do historie a současnosti barrandovských ateliérů. Prohlédli jsme si stálou expozici - Z historie Barrandov Studia, jenž mapuje historii i současnost Barrandov Studia prostřednictvím kostýmů, rekvizit a dalších kuriozit z legendárních barrandovských projektů. Nechyběly kostýmy z pohádky Tři oříšky pro Popelku, oscarového filmu Amadeus nebo pravý Myší kožíšek. Dále nám stálá expozice umožnila nahlédnout do tajů dílny, kde vznikaly filmové dekorace a mnoho dalšího.

A tím byl náš páteční program u konce. Přesunuli jsme se na koleje Karlovy university v Praze – Hostivaři, kde jsme zbývající čas po večeři trávili každý po svém. Někdo zmožen celodenním programem ulehl, někdo se vydal do centra našeho hlavního města, a někdo usoudil, že postačí jen usednout do nedaleké pizzerie a probrat s ostatními v klidu všechna možná témata.

V sobotu nás čekalo opět několik zajímavých míst, a tak jsme se ihned po snídali vydali na první z nich, a pak dále:

4) Letiště Václava Havla neboli Praha/Ruzyně je veřejné mezinárodní letiště umístěné na severozápadním okraji Prahy, v městské části Praha 6, katastrálním území Ruzyně u Kněževsi. Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz. Letiště v Ruzyni bylo nově vybudováno ve třicátých letech jako náhrada za původní hlavní pražské letiště Kbely založené po vzniku republiky roku 1918.

Rozděleni do dvou skupin jsme se vydali na exkurzi, během níž jsme se dostali nejen do zákulisí odbavovacích prostor, ale především na samotnou "ranwej". Speciálním vyhlídkovým autobusem jsme objeli celé letiště a spatřili tak i mnoho z toho, co normálním cestujícím zůstává utajeno. Viděli jsme neskutečné množství letadel různých společností, které nám dokonce vzlétaly a přistávaly nad hlavami, když nás z autobusu vypustili do ohrádky uprostřed letiště. Měli jsme štěstí, protože se nám podařilo na vlastní oči vidět také největší nákladní letoun Ruslan, který se zde objeví maximálně jednou za rok. Prohlídka končila zhlédnutím jedinečné záchranné techniky nejmodernější požární stanice v ČR.

5) Koněpruské jeskyně v Českém krasu jsou zatím největším objeveným jeskynním systémem v Čechách. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s denivelací více jak 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa, kterou jsme si prošli, je dlouhá cca 620 .

6) Hrad Český Šternberk patří k nejstarším hradům v Čechách a je dodnes v držení rodu Sternbergů, který ho v roce 1241 založil. Hrad si zachovává vnější gotickou podobu, ale interiéry byly raně barokní přestavbou přeměněny na zámecké. Český Šternberk se řadí k nejlépe dochovaným hradním celkům v České republice.  Prošli jsme prohlídkovou trasu, která je umístěna ve druhém poschodí hradu a zahrnuje 15 bohatě zařízených místností. Na hradě jsme měli možnost také navštívit jižní předsunutou baštu, tzv. „hladomornu“. Bašta je součástí důmyslného opevňovacího systému, který byl vybudován na přelomu 15. a 16. století.

A to už se vracíme zpět na „základnu“, tedy na koleje, kde nás opět čeká večeře a možnost prožít večer dle vlastního uvážení.

Ráno balíme, protože nedělní den už budeme v rámci trasy nabírat postupně směr domov, a po snídani vyrážíme.

7) Čapí hnízdo - kontroverzní a aktuálně ve všech pádech skloňované Čapí hnízdo je víceúčelový ekoareál vhodný pro trávení volného času jednotlivců a rodin. Nachází se necelých 50 km jhovýchodně od Prahy, mezi Benešovem a Olbramovicemi. Život na farmě nabízí důvěrný kontakt s přírodou, který moderním lidem často chybí. Na Čapím hnízdě se chová mnoho druhů ušlechtilých plemen koní, skotu, ovcí a koz, ale také lamy nebo třeba opičky, lemuři, klokan, vydra či divoké prase Růženka. Dominantou areálu a esteticky nejvýraznější stavbou farmy je jízdárna, která má symbolizovat čapí hnízdo. Pro podobu arény se architekti nechali inspirovat skutečným čapím hnízdem, jehož existence na původním komíně se stala hlavním symbolem farmy.

A čeká nás poslední zastávka. Na zpáteční cestě míříme do města, které je pro Bašku od dob konce druhé světové války, kdy nám pomohli v těžké době s obnovou válečných škod, partnerským městem.

8) Třebíč – město památek UNESCO a partnerské město Bašky, je rozprostřeno na březích řeky Jihlavy a spojuje svou historii se založením benediktýnského kláštera v roce 1101. Dnes je důležitým hospodářským, správním, politickým i kulturním centrem jihozápadní Moravy. Nabízí pestrou paletu možností aktivního odpočinku v malebném prostředí podhůří Českomoravské Vysočiny. Město bývalo střediskem židovské kultury na Moravě a unikátně zachovaná Židovská čtvrť je němým svědectvím zdejšího soužití židů a křesťanů. Putování za památkami nás tu přivedlo nejen do Židovské čtvrti, ale také k Bazilice sv. Prokopa, které byly díky jedinečným architektonickým a urbanistickým hodnotám v roce 2003 zapsány na Seznam UNESCO.