Na jednodenní výlet za burčákem do Mutěnic vyrazil v sobotu 14. 10. 2017 z Bašky plný autobus!
Nacházíme se právě v ročním období věnovaném tradičnímu českému nápoji, burčáku. To by byl téměř hřích toho nevyužít ;-)
Vzhledem k tomu, že jsme v minulých letech nabyli praktické zkušenosti, kde je tohoto lahodného nápoje opravdu dostatek, rozhodli jsme se také letos tuto ověřenou oblast v době burčáku navštívit. A protože jsme si nechtěli takový zážitek nechat jen pro sebe, rozhodli jsme se, že dáme příležitost také dalším „burčákomilcům“ a vezmeme je sebou. Vůbec jsme netušili, že o výlet bude takový zájem! Autobus jsme naplnili téměř až po střechu a vyjeli vstříct nevšednímu zážitku.
Co je vlastně podstatou Mutěnického burčákového pochodu? Je jasné, že burčák, ale mimo to také neotřelá procházka mezi vinicemi, vinnými sklípky a spoustou stánků se zbožím možným i nemožným, ale především s pitím a jídlem.
Každý si má možnost dle svého uvážení zvolit trasu, nejkratší je 3 kilometrová a nejdelší má km 12. Po celé trase jsou rozmístěny stánky tak, aby každý, jakmile uvidí dno své skleničky či dostane hlad, mohl ihned v co nejkratší možné době (řádově se jedná o sekundy až jednotky minut) doplnit a pokračovat dále.
U jednotlivých stanovišť, která jsou povětšinou v blízkosti ten den dokořán otevřených sklípků, se nejenom napojíte a zaženete hlad či chuť, ale máte možnost zažít i jiné věci. Někde se hraje na kytaru a zpívá, někde hraje cimbálová muzika, jinde provází návštěvníky zase rocková či folková kapela. Potkáte živý orloj, výstavu nádherných krojovaných panenek, můžete si s kapelou zatančit... Prostě každý si ten den může užít po svém, je jen na něm, kde se zastaví, kde pobyde - po celou dobu samozřejmě s nezbytnou skleničkou v ruce.
Prostě se celý den jen tak procházíte a užíváte si, stejně jako my. A pokud vyjde tak nádherné počasí jako vyšlo tentokrát, máte z toho pohodový zážitek jako hrom! Pak už jen na konci trasy nakoupit nějaké ty dobrůtky do autobusu a domů a vydat se na cestu zpět.
Mutěnický pochod nezklamal, co vám budu povídat. Jestli to chcete zažít na vlastní kůži, jeďte příští rok s námi, protože už cestou domů jsme se v autobuse domluvili, že tohle prostě musíme zopakovat!
