V Urbáři frýdeckomísteckého panství je zmínka, že Hodoňovicemi a Kunčičkami u Bašky vedl nejpozději v roce 1570 vodní náhon, tzv. Panská příkopa. O jeho vybudování se zasloužili vlastníci textilek ve Frýdku a v Místku Jan Elzer a Antonín Lansberger. Na stojí od r. 1580 i dřevěný mlýn, jehož majitelem byl Matouš Mališ. Od r. 1833 mlýn vlastnil Valentin Nikel. Na počátku 20. století pak přešel do vlastnictví Rudolfa Morávka.

V r. 1930 mlýn koupil Václav Šolín, který provedl rozsáhlou rekonstrukci a vybavil jej dvěma korečnými koly na horní vodu a čtyřmi mlecími stolicemi. Václav Šolín patřil k lidem prodchnutým láskou ke svému řemeslu a byl znám tím, že za německé okupace pomáhal svým spoluobčanům. Od r. 1941 byl mlýn v rukou jeho syna Zdeňka. V roce 1946 namontována Francisova turbína, která následně dodávala elektrickou energii do veřejné sítě. Po znárodnění a vyvlastnění nemovitosti byl mlýn převeden do správy JZD a provoz této malé elektrárny byl zastaven. Mouka se zde naposledy mlela v roce 1954, šrotovalo se naposledy roku 1968 (již pouze v malém). Současným majitelem nyní již bývalého mlýna je vnuk Václava Šolína Jiří. Ten stejně jako jeho předkové musí sledovat stav náhonu a dohlížet na jeho údržbu.

Ve své současné podobě je mlýn větší budova z režného cihlového zdiva. Na severozápadním rohu domu je drobná sakrální památka – obrázek Panny Marie ve vitrínce.

Solinuv mlyn malba