Tzv. Hodoňovicko – sviadnovský technický náhon byl vybudován na přelomu 15. a 16. století frýdeckou a později hukvaldskou vrchností, která tímto podnítila zakládání mlýnů a pil. Současnou podobu získal přestavbou v letech 1871 a 1882. Původně dodával kinetickou energii pro 13 mlýnů, pil, stoup a technické vybavení textilních továren.
Podle urbáře frýdecko-místeckého panství z roku 1580 byly v obci Hodoňovice 2 mlýny, jeden mlýn byl pilný (pila), druhý byl moučný, v poddanském držení. Panský mlýn v obci nebyl. Mlýny potvrzuje česky, německy a latinsky psaný urbář hukvaldského panství z roku 1581. Pokud zde byly mlýny, musely být umístěny na náhonu, který odebíral vodu z řeky Ostravice. Nejstarší zpráva o tomto náhonu je až z doby kolem roku 1664.
Technický popis náhonu obsahuje protokol z 8. 6. 1887 z SOkA Frýdek-Místek. Z Ostravice nad prženským splavem odbočoval levobřežní mlýnský náhon, dále pravobřežní tovární náhon vedoucí do železáren v Bašce. Nad níže ležícím hodoňovickým náhonem odbočoval levobřežní tovární náhon vedený na textilku Jana Elzera. Náhon do Bašky měřil 2.613 m, prženské náhony měřily 1.979 m a 1.530 m. Mapka úpravy řečiště mezi Hodoňovicemi a Pržnem je vložena do protokolu z 21.10. 1880, viz. odkaz na spis z 22. 8. 1880, č.j. 4685 ve věci povodňových škod. Škody utrpěl zejména mlynář Anton Adamec z č. p. 154. Za povodně v roce 1880 došlo k protržení levého břehu Ostravice nad Prženským stavidlem v délce 440-500 m. Oprava byla provedena dne 12. 3. 1893 – podle § 42,43,44 moravského a slezského vodního zákona, mělo být zabráněno škodlivým vlivům stavidla a měly být ochráněny břehy Ostravice (viz. protokol Z 6997 H 6/97 ai 1889 v SOkA Frýdek-Místek). Povodňové škody po největší povodni v roce 1880 musely být na katastru Hodoňovice velmi značné, o čemž svědčí řada dopisů a protokolů z jednání úřadů s představenstvem obce Hodoňovice a vodním družstvem malokunčicko-hodoňovickým, jehož předsedou byl statkář František Kubala z Hodoňovic (např. jednání z 10.10. 1887, Z 11.883 Hb/97). Dopisem, podepsaným starostou Josefem Židkem, žádala obec Hodoňovice 22. 10. 1883, aby byl dle nařízení c. k. místodržitelství moravského k výnosu c. k. okresního hejtmanství v Místku dtto 14.10. 1883 čj. 8024 co nejdříve vyslán Ing. Markus, aby provedl znalecké odhady a návrhy ohledně regulace řeky Ostravice kolem katastru obce Hodoňovice tekoucí.
Existence hodoňovických mlýnů na náhonu je doložena více jak čtyři sta let nazpět; původně se nacházely na kratším hodoňovickém náhonu, který ústil do řeky Ostravice nazpět ještě na katastru obce. Teprve v roce 1871 byla dokončena výstavba tzv. „Hodoňovicko – Sviadnovského strojního náhonu“, který byl zaústěn do říčky Olešné pod kopcem Štandl u Místku. Náhon byl dále upraven v roce 1882.
Hodoňovický mlýn byl podle urbáře z roku 1580 v držení fojta Mikuláše, který vlastnil svobodné fojtství a mlýn. V nové části se usídlili Janrek Mikundů, Matůš Loška, Matůš Dubků a na usedlosti a mlýnu Matůš Mališ. Dva hodoňovické mlýny jsou vyznačeny na mapě 1. vojenského mapování z let 1764-1768. Mlýn v místní části Kamenec je zachycen na indikační skici a katastrální mapě z 30. let 19. století a na mapě 3. vojenského mapování. Podle záznamu na IsK byl jeho majitelem Nikel a náhon je označen jako tzv. „panská příkopa“. Mlýn byl původně dřevěný, situován byl na parcelu č. 54 (později č. 41). Dnes se na stejném místě nachází velký zděný mlýn s č. p. 34. K roku 1941 je popisován jako zděná přízemní budova, jejímž majitelem je Václav Šolín. Objekt na parcelním čísle 419 dnes vlastní Jiří Šolín. V roce 1930 mlýn odkoupil Václav Šolín od mlynáře Rudolfa Morávka, celý mlýn zrekonstruoval a později nadstavěl. Později zde byla instalována vodní turbína, vyrobená firmou Josef Prokop a synové, Pardubice. Mlecí výkon byl cca 50 q za 24 hodin. Pohon byl vodní, strojní zařízení moderní, mletí bylo provozováno námezdně i obchodně. Provoz mlýna byl zastaven po roce 1950. Průtok na náhonu v místě mlýna dosahoval cca 300 ls-1 a převýšení činilo 2,2 m, výkon vodního kola dosahoval 4,26 kW.
Další mlýn se nacházel na č. p. 61, parcelní číslo 52 na levé straně hodoňovicko – sviadnovského náhonu. Součástí byl před pilou vpravo odbočující regulační kanál, který se za pilou zpětně napojoval. Dnes jde o parcelu č. 759 a objekt č. p. 61 ve vlastnictví manželů Svobodových. Na indikační skici z 30. let 19. století je jako majitel označen Kulhánek. Podle údaje z roku 1900 se zde nacházela pila a obilný mlýn. K roku 1941 je objet popisován jako patrový, zcela zděný. Jeho majitelem byl Viktor Svoboda, který provozoval pilu a stolařskou dílnu. V letech 1934-1936 po předchozí velké povodni na řece Ostravici začala regulace jejího koryta ve směru na Bašku. Proběhla zásadní úprava levého břehu v úseku pod splavem na Kamenci až k pile Viktora Svobody. Mlýn a pila bratrů Karla a Viktora Svobodovývh byly zrušeny v roce 1954. Po roce 1990 byla obnovena firma „Svoboda stolařství Hodoňovice, spol. s r. o.“ Obnoveno bylo i řezání dřeva, které se prování na vysoce moderní pile Martin T60C, dodané společností EPIMEX, spol. s r. o., Klášterec nad Ohří. V části areálu majitelé provozují „Autosalón Svoboda, spol. s r. o.“.
Mgr. Jaromír Polášek
