Areál bývalých železáren v Bašce splňoval veškeré předpoklady potřebné k výstavbě nového cihlářského podniku, čímž se stal ideálním místem pro jeho založení. Návrh k zřízení cihelny byl zřejmě předložen již na počátku 20. let 20. století firmou Bratři Neumannové z Frýdku. Pravděpodobně první prokazatelné zmínky spjaté s nezbytnou úpravou areálu potřebnou k založení nových podniků pocházejí z roku 1920 a souvisí s žádostí firmy Bratři Neumannové o povolení vybudování a zefektivnění vodního díla toku potoka Bystrého. Vodní náhon, jenž protékal přes tovární území, byl využíván k zásobování cihelny vodou. Zřejmě tak již od roku 1920 předpokládala firma rozvoj svého podnikání na území obce Baška a to v cihlářském oboru.
Do vlastnictví firmy Bratři Neumannové spadaly kromě areálu bývalých železáren další pozemky a objekty, a to např. budovy č. p. 103, 104 a 105 vybudované již v 70. letech 19. století. Od 20. let 20. století byly uváděné budovy průběžně adaptovány na kanceláře, zaměstnanecké byty či stravovacího zázemí pro zaměstnance cihelny.
S hlavní fází výstavby objektů cihelny se započalo v květnu roku 1922. Došlo ke zřízení trojpodlažní novostavby hlavního výrobního objektu cihelny s pálicí pecí klikatou, nadpecní sušárnou a přiléhajícím objektem mísírny a lisovny, jehož součástí byl dřevěný nadjezdový most vedoucí přes okresní silnici, jenž byl využíván k dopravě vytěžené cihlářské zeminy z nedalekého hliniště. Tato novostavba výrobního objektu byla přičleněna k části původního objektu železáren. V srpnu roku 1922 se pokračovalo s výstavbou 60 m vysokého továrního komínu na kruhovém půdoryse.
Výstavba cihelny probíhala dle plánované dokumentace zhotovené projektantem Johannem Friedrichem z Chebu v roce 1923.
Ke zkolaudování novostavby cihelny došlo v srpnu roku 1923 a následně bylo objektu přiděleno č. p. 147. Ve stejném roce, po dokončení dalších prací, byla cihelna uvedena do provozu a vedením podniku byl pověřen prokurista Pavel Steinschneider. Cihelna v Bašce poskytovala po celé funkční období pracovní pozice pro cca 50- 60 zaměstnanců, a to nejen z obce, ale i ze širokého okolí. Jednou z nevýhod zaměstnání v cihelně byla skutečnost, že podnik umožňoval zaměstnancům pouze sezonní práci v letních měsících. Od svého počátku byl závod zaměřen na výrobu plných pálených cihel a rovněž i dalších druhů cihlářských výrobků, jako jsou např. střešní krytiny, drážkovky, drenážní trubky, mnohootvorové cihly Maxim a další druhy stavebního materiálu. Roční produkce plných cihel v rámci funkčního období závodu Baška čítala v průměru 4 000 000 kusů.
V únoru roku 1924 bylo firmě Bratři Neumannové ve Frýdku uděleno definitivní povolení ke zřízení akciové společnosti pod názvem „Akciová společnost Cihelia“ továrna na výrobu cihel a jiného stavebního materiálu v Bašce. Následně, dne 26. května 1924, byla firma zapsána do obchodního rejstříku.
Ve 30. letech 20. století byla v důsledku zvýšené výrobní aktivity vystavěna novostavba umělé sušárny. Následně v 50. letech 20. století proběhla rekonstrukce závodu, v rámci které došlo k přestavbě původní umělé sušárny na sušárnu Zehnerovu, v níž byl dosavadní tepelný zdroj nahrazen parou. Poslední výrazná stavební fáze proběhla v 80. letech 20. století, kdy došlo k modernizaci závodu, a to se zaměřením na rekonstrukci umělých sušáren.
V průběhu 2. světové války byla činnost cihelny zcela zastavena a její prostory byly následně adaptovány na německý vojenský sklad. Výroba byla znovu obnovena až v roce 1945. V roce 1948 byl závod znárodněn a začleněn pod správu Slezských cihelen, n. p. Hlučín. Po roce 1953 byl převeden do správy národního podniku Stavebního kombinátu oblastního komunálního podniku Místek. Do roku 1979 se podnik stává majetkem n. p. Severomoravské cihelny v Hranicích na Moravě a tentýž rok cihelnu jako součást svého podniku přebírá Zemědělské stavební sdružení ve Frýdku-Místku, později zvané Agrostav, které v roce 1992 cihelnu pronajímá a posléze i odprodává panu Jaroslavu Carbolovi. Provoz bašťanské Cihelie byl ukončen v listopadu roku 1996.
Zdroj: Bakalářská práce na téma „Areál cihelny v Bašce“ (historie, současnost, možnost dalšího využití) Bc. Markéta Bednárková
