Popis historie části obce Kunčičky u Bašky, původ jejího názvu, historie v době I. a II. světové války až do roku 1960.

Kunčičky u Bašky

1288 – 1402 Cunczendorf - Ves patří k nejstarším v našem regionu. Po větší část 14. století byla součástí místecko-frýdlantského léna, které bylo v majetku olomouckých biskupů, kteří je svěřili k užívání svým vazalům z rodu Stangů. První existenci této vsi dokládá text manské přísahy ze 14. dubna 1288, kterou ze svých lén skládají v Brušperku bratři Dětřich, Jindřich a Erkembert Stangovi do rukou olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce. V listině se mimo jiné uvádí, že kdyby někdo z bratrů něco podnikl proti církvi nebo biskupovi tratí všechna svá léna.

1402 – 1584 - Cunczendorf se stává součástí panství FRÝDECKO-MÍSTECKÉHO. Na frýdeckém zámku je 16. února 1402 uzavřena významná kupní smlouva mezi Lackem II. a těšínským knížetem Přemyslavem I. (1358 – 1407), který za 400 grošů pražských čísla moravského kupuje manství MÍSTECKO-FRÝDLANTSKÉ. Jeho noví majitelé, knížata těšínská, tak po desítky let rozhodovali prostřednictvím svých úředníků na frýdeckém zámku i o osudech obyvatel žijících před staletími ve vsi Cunczendorf.

1580 - V tomto roce dává rytíř Jiří z Lohova provést celkovou inventuru majetku svého panství. Z tohoto URBÁŘE se dovídáme, že ves MALÉ KUNČICE měla svého svobodného fojta, kterému patřilo nejenom 1 a 1/2 lánu pole, ale také „Fojtský mlýn“, který již tehdy stával v místech dnešního mlýna p. Josefa Bayera. Ve vsi tehdy se svými rodinami žili: Jurek Hladný, Jan Macek, Jan Mazochů, Jakub Mikunda, Šimek Bilíků, Kuba Piskoř, Blažek Krkoška, Matuš Hrabla, Mikuláš Krpel, Staněk Mayerů, Vavřík Rusek, Mikoláš Jíček, Mikoláš Jaš, Šimek Bielek.

1584 - Řeka Ostravice významným předělem

15. srpna 1584 - Byla na frýdeckém zámku sepsána úmluva mezi olomouckým biskupem Stanislavem II. Pavlovským, který prodejem některých vsí Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna rozdělil své panství na FRÝDECKÉ a MÍSTECKÉ. Ve smlouvě se praví, že hranicí bude tvořit řeka Ostravice.

Je zde dále uvedeno, že k Místku „hledí“: Sviadnov, Malé Kunčice, Hodoňovice, Frýdlant a pustá ves Habrnovice. Tato smlouva dokládá, že od roku 1584 bylo Místecké /moravské/ panství spravováno v následujících létech biskupskými úředníky z Hukvald.

1695 „RUSTICA GENS OPTIMA FLENS, PESSIMA RIDENS“ - "Čeládka selská je nejlepší když pláče, nejhorší když se směje."
Toto období se vyznačuje zvyšováním nesnesitelných feudálních povinností, které výrazně poznamenaly také život poddaných na hukvaldském panství. Selské rebélie, které byly jejich přímým důsledkem vyvrcholily 16. července 1695, kdy se na 1500 poddaných shromažďuje u „Váňova kamene“, poblíž Kopřivnice. Podle dostupných pramenů byli mezi nimi i poddaní z Malých Kunčic a Hodoňovic.

Bohužel, tato rebélie proti majiteli hukvaldského panství Maxmiliánu Harasovskému z Harachova skončila, stejně jako celá řada povstání nevolníků, jejich porážkou.


MALÉ KUNČICE v 18. a 19. století

1776 - 189 obyvatel, z toho 152 dospělých a 37 dětí – v čele obce fojt Jan Janík a burmistr Josef Mazoch z č.p. 29

1794 - 260 obyvatel žijících ve 42 domech a tvořících 47 rodin

1835 - 342 obyvatel, 165 mužů a 177 žen, 58 domů – fojt Jiří Pavel Pittl z Frýdlantu – byl posledním fojtem v obci, který zde působil do roku 1873

1843 - 402 obyvatel, 192 mužů a 210 žen, 61 domů , v obci bylo chováno 172 krav, 44 koní, 24 jalovic 30 ovcí, 77 vepřů. Fojt – Jiří Pavel Pittl, burmistr Filip Chomutárek

1862 - V tomto roce byla dokončena stavba první školy v obci, č.p. 72. Docházely zde děti z Malých Kunčic i Hodoňovic. Prvním „kantorem“ vyučujícím na této škole byl tkadlec Václav Liberda z č.p. 44.

1896 - Obecní hřbitov je zřízen na části pozemku věnovaném rolníkem KARLEM KONVIČKOU a na části odstoupené rolníkem KARLEM ŠULCEM


PRVNÍ ROKY DVACÁTÉHO STOLETÍ

hasici-kuncicky
 

1907 - 7. června tohoto roku se konala ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů.

1910 - 9. ledna byl v obci založen Čtenářsko-ochotnický spolek

1918 - Posledním rakouským starostou v obci byl v létech 1912 – 1918 KAREL SCHULZ

Zahynuli na bojištích I. světové války:
Leopold Burdek (30 let), Rudolf Cyrus (25), Adolf Čuraj (23), Jan Čuraj (29), Jan Fišer (42), Leopold Gřeš (25), Rajmund Göttlicher (22), Josef Lanča (28), Josef Paseka (38), Florián Ševčík (nezjištěno), Karel Hajnovský (27), Rudolf Klimánek (43), František Konvička (41), Břetislav Kuča (nezjištěno), Karel Vyviál (21).

Jako legionáři bojovali:
Jan Liberda - ve francouzských legiích, Josef Lanča - v italských legiích, Jan Gacík - v ruských legiích, Ludvík Tomáš - v italských legiích, Robert Gacka - v italských legiích.

1920 Změna názvu obce - Podle zákona ze dne 14. dubna 1920, číslo 266 Sbírky zákonů a nařízení získala obec nový název - Kunčičky u Místku.

1920 Sčítání lidu - Obec měla 98 domovních čísel, 648 obyvatel (308 mužů a 340 žen).

1927 - Slavnostní chvíle odhalení pomníku padlých

26. června 1927 se za velké účasti občanů a zástupců sousedních obcí i Frýdku a Místku uskutečnilo slavnostní odhalení pomníku. Jeho původní umístění bylo vedle domku p. Láryše /u hřbitova/. Náklad na pořízení činil 4.307,- Kč. Slavnostní projev pronesl tehdejší starosta obce pan Ludvík Janík ml. Mezi hosty byli - starosta Místku Vincenc Procházka, okresní hejtman Dr. Břeský, major 8. pěšího pluku Souček, okresní školní inspektor Knězek a řada dalších hostů.

1931 Přání postavit novou školu se naplnilo
V neděli 12. července 1931 byla slavnostně otevřena nová škola - Tehdejší ředitel školy Antonín Vacek přijal klíč od této školy z rukou stavitele Josefa Jílka se slovy „Kéž z této budovy vychází dorost poctivý, mravně založen, náležitě vzdělán, který bude tvořit, nikoliv bořit a bude ozdobou obce, vlasti, národa...... ". Škola stojí na parcele č. 203 o výměře 4989 m2, celkový náklad na postavení školy činil 467.000,- Kč.

1929 - Poslední změna názvu obce se uskutečnila 8. května 1929 na Kunčičky u Bašky


Období II. světové války 1939 – 1945

rovcak1980

Na počátku II. světové války byl starostou obce Karel Fajkus. Prvním zatčeným je kunčičský občan pan Jindřich Měrka z čp. 74, další byla paní Helena Urbančíková z čp. 44. Německá okupační moc poněmčuje název ryze české obce názvem Klein Kuncendorf bei Friedberg. Na škole je nápis Schule a všechna označení živností, obchodů musí mít německo-české znění.

25. srpna 1941 je gestapem zatčen četnický strážmistr Bohumil Balcar. Je odvlečen do koncentračního tábora Osvětim, kde je 19. února 1942 umučen. Mezi zatčenými jsou i studenti místeckého reálného gymnázia z Kunčiček - Břetislav Chovanec a Milan Bláha. V roce 1943 je slušná cikánská rodina Richtrů s dvěma malými dětmi odvlečena do koncentračního tábora, odkud se již nevrátila. Stejně tragický osud postihl Josefa Kuču a Františka Kuču.

I když osvobozovací boje o Kunčičky byly nesrovnatelně menší než o Bašku, přesto bylo poškozeno 80 kunčičských domků, celková škoda způsobena válečnými boji v obci byla odhadnuta na 900.000,- Kč. V bojích zahynul jeden občan obce, Josef Hýl, který byl Němci zajat, protože byl ozbrojen, byl zastřelen. V obci padli 4 němečtí vojáci, kteří jsou pohřbeni na místním hřbitově.

Na zdejším hřbitově je v hrobě rodiny Václavíkových a Sikorových pohřben sovětský rozvědčík Botuzov. Dodnes není osvětlena příčina jeho smrti. Byl skutečně zrádcem, nebo byl v polích u Fryčovic zastřelen (26. 4. 1945) „také partyzány", aby nepromluvil?


Po skončení II. světové války

skola-kuncicky-historicka
 

26. 5. 1946 Květnových voleb do Národního shromáždění se zúčastňuje 610 voličů.V těchto volbách získala Komunistická strana 249 hlasů, Lidová strana 123 hlasů, Strana sociálně demokratická 67 hlasů, Strana národně socialistická 163 hlasů.

1948 Rok změn - Po únoru 1948 jsou v obci zřízeny „Akční výbory", které zásadním způsobem změnily složení tehdejšího Místního národního výboru. 30. května se uskutečnily další volby, kterých se zúčastnilo 573 občanů. Pro jednotnou kandidátku NF hlasovalo 406 občanů, bílých lístků bylo 129, neplatných 38.

1950 – 1960 Poslední období samostatné obce
Obraz života Kunčiček u Bašky se v těchto létech vůbec nelišil od života jiných obcí. Je jisté, že byl provázen celou řadou nedemokratických rozhodnutí. Ale je však také pravdou, že část občanů na tuto dobu „nostalgicky" vzpomíná. Vidí ji jako dobu, kdy se zápalem a nadšením v srdci věřili v lepší a spravedlivější svět.