Z nejstarší historie Tělocvičné jednoty Sokol Baška (1910-1930)

V letošním roce si v Bašce vedle několika dalších výročí v historii obce připomínají také skutečnost, že před 90. lety ,v lednu 1919, zde vznikla samostatná sokolská tělocvičná jednota a o deset let později ,7. června 1929, se uskutečnilo slavnostní položení základního kamene ke stavbě sokolovny v Bašce. Sokolská myšlenka měla v obci své nadšené příznivce již v prvních letech minulého století. Šestého června 1910 se stávají členy místecké sokolské jednoty pp.Štěpán. Mikoláš,Josef Šimík,Josef Koloničný Jan Koloničný, Alois Koloničný, Josef Zdrálek, všichni z Bašky. Za podpory místeckých sokolů je pak založen 27. listopadu 1911 v Bašce odbor jednoty sdružující cvičence z Bašky, jeho prvním starostou byl Josef Koloničný./1911-1918/. Cvičilo se třikrát týdně v hostinci u.Blažků.- V roce 1912 se všesokolského sletu v Praze zúčastňuje již 7 cvičenců z Bašky. O tom, že národnostní situace v obci nebyla dobrá dokazují kronikářské vzpomínky prvního vzdělavatele odboru ,bašského-učitele Augustina Schmida / 1887-1980/, pozdějšího legionáře a významného kulturního pracovníka našeho regionu. „Život v obci byl složitý. Nejenom vedení hutě v Bašce,ale i většina občanů nebyla sokolské myšlence nakloněna. Staří baščané byli „dajčfrajndliši“, škola byla utrakvistická-, v nižších třídách se učilo česky ,ve vyšších ročnících jen německy.A to vše sokolské myšlence prosazující také vlastenectví nepřálo“. Po skončení I. světové války dochází v Bašce  k významné události v sokolském hnutí. V lednu 1919 se sokolský odbor přetváří na samostatnou jednotu,při kterém je založen také ženský odbor. Z dochovaného archivního plakátu se lze dočíst, že již v neděli 21. září 1919 se uskutečnilo v místnostech bývalé„staré huti“ v Bašce „Veřejné cvičení“ členů Tělocvičné jednoty „Sokol“,na kterém vystoupili žáci, dorostenky, muži, a ženy. Po cvičení se pak uskutečnila ve velké dvoraně „ staré huti“ lidová veselice, “na kterou byli zvláště vítáni hosté v národních krojích.- Vstupné pán 3 K, dáma 2 K. V krizovém období maďarského vpádu na Slovensko, v roce 1919, nezůstávají stranou pomoci ani v Bašce. V bašské sokolské kronice je tato skutečnost nejenom zapsána, ale dokazují to také archivní fotografie z výcviků ve zbrani u pluku Svobody III. v Brně,kterého se zúčastnilo 9 nevojáků- sokolů z Bašky . Rok 1921 byl pro jednotu rokem jubilejním, připomínali si desetiletého trvání založení odboru Sokola v Bašce. Sokolskou myšlenku šíří baščané i do okolí , v tomto roce zakládají také sokolský odbor v Janovicích. Na podporu činnosti sokolům v Bašce a jejím patronem byl ČOS vybrán VI. okrsek župy Prostějovské se sídlem v Konici. Uskutečnilo se několik velmi přátelských vzájemných návštěv a společných těl. vystoupení,jak v Konici, tak v Bašce. Významným obdobím v historii Sokola v Bašce bylo především úsilí o stavbu sokolovny.Postavit vlastní sokolovnu bylo rozhodnuto na schůzi dne 17. prosince 1927. Byl zvolen stavební výbor s předsedou Františkem Pavelkem. Náklad na stavbu budovy,kterou navrhl arch. P.Krásný z Prahy činil 300 00 Kč.Na postavení se dále podílel stavitel V. Šlampa a arch. J. Čermák ,oba z Místku.Ze vzpomínek dlouholetého předsedy Tělocvičné jednoty Sokol Baška/ 1921-1933/ Albina Mojžíška, otištěných v „Almanachu“, vydaném v roce 1930, u příležitosti otevření sokolovny, se mimo jiné píše: “Vzpomínám rád ochoty a obětavosti místních i okolních sedláků,kteří veškerý materiál stavební, štěrk, písek, atd. svezli nám zadarmo. Z Bašky to byli: pp.Emil Velký,Jan Foldyna, Karel Pavelek,Alois Koloničný,Ondřej Kocich z Kunčiček Robert Schindler,František Carbol, František Naizar. Při stavbě sokolovny nám ještě zdarma pomáhali svými povozy: pp.Fr. Kulhánek z Bašky. Stéblo z Nové Vsi, dále pp. Gřunděl, Kotek, Kulhánek, Skotnica, Adamec z Pržna, Sládeček z Kunčiček u Bašky, Kozel a Halfar ze Skalice. Dne 7. července 1929 byl položen základní kámen, do něhož vloženy pamětní listiny a mince. Za obětavé pomoci mnoha dalších obětavých nadšenců byla sokolovna v Bašce dokončena a 7. září 1930 za přítomnosti široké veřejnosti a Karla Micka,starosty Těšínské župy Jana Čapka a župního náčelníka R. Šimůnka,který při této příležitosti řekl: „Nechť se vám plně podaří, abyste z vaší sokolovny posílali do světa co nejvíce mužů a žen statečných tělem i duchem, pevných povahou a ušlechtilých citem, jak jich národ, má- li míti budoucnost, potřebuje“. Při otevření sokolovny měla jednota 56 mužů,16 žen 21 dorostu 73 žáků, Odbočka v Janovicích měla 24 členů. F.V.