Svátek svatého Mikuláše v okolních zemích představuje různé tradice a zvyky. U nás (i na Slovensku) je Mikuláš zobrazen jako muž s bílými dlouhými vousy, oděn do biskupského oděvu a s sebou si při nadílce vždy bere anděla a čerta. Andělé spolu s Mikulášem rozdávají dětem dárky, čert má za úkol strašit a symbolicky trestat zlobivé děti. Mikuláše se slaví v noci z 5. na 6. prosince a děti obvykle dostávají čokolády, pamlsky, ale také pomeranče, banány, brambory nebo uhlí.
Dříve bylo ovoce, stejně tak jako čokoláda, oříšky nebo sušené plody vzácností, a tak je nosil hodným dětem a lidem Mikuláš.
Ne jinak to bylo v neděli 8. prosince 2019 v Hodoňovicích v Hostinci U Čendy, kdy asi padesátka dětí v doprovodu rodičů nebo prarodičů nejdříve shlédla Vánoční pohádku a pak netrpělivě očekávala příchod Mikuláše. Ten se objevil jak s nebeskou, tak s čertovskou cháskou a děti zpozorněly. Uvědomily si, že dárečky jen tak lehce nedostanou, že si jej bude nutné zasloužit. Ano, musely zazpívat písničku nebo básničku. Mnohdy to bylo s pláčem nebo s pomocí rodičů, kdy si přece jen dáreček zasloužily. Pak nastalo prohlížení balíčků, ve kterých nacházely ovoce, sladkosti, ale třeba i knížku či jiné drobnosti. A jak na čerta a Mikuláše reagovaly ty starší děti? „Ale mami, já stejně vím, že to byl převlečený strejda Aleš a čert byl Jonáš, poznal jsem je!“ - a to se už pak těžko vysvětluje, že tomu tak nebylo.
Dárky byly rozdány, děti byly čilé, a tak začaly tancovat při reprodukované hudbě. Rodiče si zatím povídali se sousedy, občerstvovali se v tom pohodovém adventním čase. Na vánoční úklid a pečení se nemyslelo, proč taky?
