V pátek 22. října 2010 se 27 občanů (kamarádů) Bašky, Hodoňovic a Kunčiček u Bašky vydalo s pomyslnou agenturou KoMi tour (rozuměj cestování s Korbašovou-Miloněm), prozkoumat sklípek v obci Mutěnice na Hodonínsku.
Cesta na Jižní Moravu klimatizovaným autobusem, řízeným samotným ředitelem cestovní kanceláře Petrem Miloněm, ubíhala velmi pomalu. Cca po 4,5 hodinách strávených na cestě a trase, která směřovala přes moravské vesničky, jsme byli rádi, že jsme dorazili živí, zdrávi, hladoví a žízniví do Mutěnického sklípku.
Po rozdělení pokojů a ubytování ve "Výzkumném ústavu vinařství", jsme se vydali do cca 1km vzdáleného sklípku, kde jsme měli připraveno posezení a hlavně tolik očekávané jídlo. Škoda jen, že posezení připomínalo spíše domáckou jídelnu, či klubovnu - jak někteří namítli, atmosféra sklepení by byla sice vhodnější, ale s prodlužujícím se časem a s větším množstvím vypitého vína to bylo nakonec jedno.
V rámci večera jsme měli však možnost shlédnout ten skutečný sklípek, kde nám sklepmistr a jeho nastávající zeť podali bohatý výklad o vínu, doplněný ochutnávkou čtyř bílých a čtyř červených vín. Na závěr si pro nás majitel připravil ochutnávku archivního vína z roku 2006. Při výkladu jsme mimo jiné dozvěděli, že Mutěnice mají cca 3800 obyvatel a z toho sklípek má cca 550 obyvatel, že ledové víno se sbírá jen při venkovní teplotě -7°C a kvalitní červený burčák je složitější než bílý a musí se časově přesně odhadnout jeho odebrání.
Čas plynul, víno a burčák tekly proudem, zábava gradovala u kytarových písniček Standy, které neprobraly ani Zbyňďu, který část večera měl "dlouhý mrk". Nakonec jsme se kolem 3 hod. ranní rozloučili s majiteli sklípku a vydali se na zpáteční klikatou cestu, při které se dříve odešlý Lumír stačil zranit a musel být rychlou záchrannou službou ošetřen. Vše dobře dopadlo k ránu jej přivezli s 12 stehy na koleně.
Ranní probuzení nebylo z nejlepších, toho vína bylo vypito opravdu hodně, navíc ranní pokračování u lahvinky a kytary na chodbě výzkumného ústavu, nám zkrátily potřebný spánek. Přesto nám nezbývalo, než se nasnídat, kávou se probudit, sbalit a pomalu se odebrat na cestu zpět. Avšak předtím nás od paní organizátorky, víceředitelky KoMi tour - Katky, čekalo překvapení v podobě návštěvy cca 20m vzdáleného překrásného sklípku, který jsme si prohlédli a kde jsme dokoupili další láhve vína nejen na cestu zpátky. Sklípek byl opravdu příjemný, včetně prostor pro posezení. Ihned jsme zbrkle prováděli rezervace na příští rok, možné blížící svatby, oslavy apod.. Nakonec jsme si však převzali informace, kontakt a uvidíme.
Cesta zpátky nám ubíhala rychleji, ale to se s náladou a množstvím koupeného vína dalo předpokládat. Na závěr nás v Kunčičkách v restauraci na fotbalovém hřišti, čekala česneková polévka jako krásná vyprošťovací tečka, sklípkového výletu.
Takže za rok zase "Vínéčko bílé, jsi od mej milej, budu ťa pít, ...."
