V hodoňovickém hostinci U Čendy to první adventní neděli vřelo. S rodiči, prarodiči, ale i s kamarády zde přišla více jak padesátka dětí a těšila se především na Mikulášskou nadílku. Asi mnohé z nich zvažovaly, zda byly hodné, či mají dobré známky ve škole a jestli jim Mikuláš do punčochy nadělí nějaké dobroty nebo jen uhlí a slupky z brambor.
Ale nejdříve na děti čekalo divadélko Smíšek, jehož protagonisté v programu Smíškovy Vánoce vnesly děti do kouzla těch nejkrásnějších svátků v roce. V pásmu vyprávění o zvycích, ale i nadělování dárků, doplněné písničkami se zdály být děti uvolněné, i když stále v jejich mysli přetrvávalo překvapení Mikulášské nadílky. A tak když se za okny hostince objevil Mikuláš v doprovodu anděla, čerta a dvou malých čertíků, děti pookřály a v duchu si již přeříkávaly básničku či zpívaly písničku, aby byly připraveny, když Mikuláš vstoupí do sálu.
„Na Mikuláše jsme se těšili a báli se čerta jen trošku, protože si myslíme, že jsme hodní. Jen někdy máme mezi sebou nějaké menší rozbroje," – řekli po nadílce Antonín a František Kowalczykovi. Děti skutečně recitovaly, zpívaly, jen aby dostaly sladkou odměnu. Někteří se radovali z adventního kalendáře, knížky, autíčka či omalovánek, které v balíčku našly. A čert? Ten byl zklamaný, že zde mezi dětmi nenašel většího darebáka, takže odcházel zpět do pekla s nepořízenou.
Rozsvícená světélka vánočního stromu v sále hostince svítila všemi barvami, děti se dokázaly bavit společně i po nadílce, zatímco rodiče si klidně mohli s přáteli povykládat a postěžovat si, jak ten rok rychle uběhl a brzy tu budou zase Vánoce!