Masopust, lidově fašank nebo jen obecně - karneval, je slavnostním obdobím - čas mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Jak už napovídá český název: „Masopust“ vychází ze smyslu slov - opuštění masa.
Vyvrcholení masopustních příprav nastalo v Hodoňovicích první březnovou neděli. Maškary shromážděné na horním konci vesnice si nejdříve vyprosily u starosty souhlas jít průvodem vesnicí. Ten s radostí svolení masopustní chase udělil, a tak se všichni společně za doprovodu hudby Javořinky z Lichnova a harmonikářky Lucie vydali na obchůzky dědinou. Tu a tam je hostili hospodáři s hospodyněmi při veselých zastávkách u jejich stavení, masky byly pohoštěny – koblihami, božími milostmi, ale i slaninou, klobásou a nalévaná pálenka pak zvyšovala rozpustilost šašků, hejkala, veselá byla bába, koza, nevěsta s ženichem, kobyla, řemeslníci, příslušníci veřejné bezpečnosti. A medvěd? Ten se osmělil k tanečkům s hospodyněmi. Kolem průvodu ale neustále kroužila smrtka, jež se těšila ze zemřelé basy Droběny, která to přeháněla na bálech a nyní se vezla na smutečním lóžu taženém soby. Čestnou stráž jí držely čtyři v bílou oděné „děvušky“, velebný pán kráčel s kostelníkem hned za vozem a žehnal u každého stavení. Průvod došel až na náves vesnice před Hostinec U Čendy, kde se odehrál parodovaný smuteční obřad s pochováním basy Droběny. Velebný pán ve své smuteční řeči vzpomněl nešťastný život zemřelé, vzýval svaté na ochranu Hodoňovjanů a všechen shromážděný lid, modlil se za hasiče, kteří pomohli občanům při loňských povodních, za obecní vrchnost, aby byla k lidem příznivě nakloněna, a také za všechny pořadatelé Hodoňovického masopustu, ale i za podporovatele – Obec Baška, která finančně akci podpořila, za fojta Kowalczyka, jenž poskytl zázemí pro konání tohoto masopustního veselí. Před hostincem stály stánky, kde byly k zakoupení a občerstvení různé dobroty – od koláčů, koblih, perníků, uzenářských a rybích výrobků, včelí produkty, výborná káva, rybízák, medovina. A k této pohodě hrál pan František na flašinet, děti se točily na historickém, dřevěném kolotoči a kovářští učni klepali do kovadliny, na které tvarovali z ohně právě vytaženou žhavou podkovu pro štěstí. No, řekněte, že to byla povedená akce se spoustou lidí místních i z okolí, které neodradila ani zamračená obloha, ze které hrozil déšť!
Masopustní veselí pokračovalo dál na sále hostince, kde si vzala hudební slovo cimbálová muzika BEFOR (Beskydský folklorní orchestr) s primášem Ondřejem Zedníčkem. Dále vystoupili krojovaní tanečníci Souboru písní a tanců Javořina z Rožnova pod Radhoštěm se svou muzikou v pásmu Masopust. Byla to krásná podívaná, když se parket začínal plnit tanečníky. Zajímavým překvapením byla jistě dražba smutečního masopustního věnce, kdy v přestřelce sázek bylo těžké odhadnout, kdo si tento masopustní atribut odnese. Částku pět tisíc korun přihodil pan Vladimír, což se ukázalo jako částka nejvyšší a poslední. Vydražený obnos peněz bude použit na přípravu Dětského dne v Hodoňovicích, za nějž Čendaspoláci srdečně děkují.
Pozdě večer utichly tóny houslí, cimbálu a lidé se rozcházeli do svých domovů. Vzali si za své slova velebného pána: „Žehnám vám, občané, ještě se pobavte, poveselte, já se zase s vámi setkám při muzice po velikonočních obřadech.“ 17. ročník Hodoňovického masopustu opět potvrdil, že naši lidé mají zájem zachovávat a rozvíjet staré lidové zvyky, přijdou si je připomenout, ukázat i svým dětem, což nás těší.
Za Čendaspolek Dajana Zápalková
Autor fotografií: Hana Studnická
Na celou fotogalerii se můžete podívat zde: Hodoňovický masopust (2025)
